Koloseum je v Římě, zatímco v Pule je amfiteátr. Pulský amfiteátr je bezpochyby největších atrakcí v Pule a jeho návštěvu byste si neměli nechat ujít. Už jen proto, že ho budete míjet při příjezdu do centra města.

Několik slov o amfiteátru

Amfiteátr v Pule je postaven z bílého vápence s půdorysem elipsy, o rozměrech 132×105 m. Stavitelé amfiteátru využili terénní nerovnosti, čímž si ušetřili spoustu práce, a použili svah jako jednu z podlah. Na svahu jsou dvě podlaží, zatímco na jadranské straně jsou tři.

Spodní patro tvoří 32 a střední patro 72 arkád. V horním patře je 64 obdélníkových otvorů. Vstup do amfiteátru zajišťuje 15 bran. Amfiteátr pojme asi 23 tisíc diváků, což z něj činí šestý největší objekt svého druhu na světě.

Vedle Kolosea v Římě a El-Džem v Tunisku patří k nejzachovalejším. Bohužel kvůli jeho stavu není zapsán v UNESCO. Četné práce způsobily, že lokalita ztratila (nevíme, zda navždy) možnost ucházet se o zápis na seznam UNESCO.

Na jedné z fotografií níže je vidět světlejší barva kamene na schodišti. Mnoho lidí se domnívá, že toto schodiště bylo vybudováno později. Není to ale pravda. Světlejší barva je výsledkem práce restaurátorů, kteří kámen očistili od usazenin. Takto vypadal pulský amfiteátr v době svého největšího rozkvětu.

Historie amfiteátru

Stavba amfiteátru začala v roce 2 př. n. l. za vlády Octaviana Augusta a trvala do roku 14 n. l. Císař Vespasián, autor římského Kolosea, nechal v roce 79 amfiteátr rozšířit, čímž získal rozměry, které známe dnes. Podle legendy chtěl tímto způsobem splnit přání své milenky jménem Cenida. Podle legendy Vespesian kvůli tomuto „rozmaru“ přišel o všechny peníze. Na dokončení stavby zavedl Vespasián – poplatek za používání toalet. Amfiteátr byl definitivně dokončen za vlády Tita Flavia v roce 81.

Ve starověku byl amfiteátr arénou pro gladiátorské zápasy. Než však válečníci vběhli do arény, odehrávaly se (pouze) předem vyhrané bitvy a politické agitace. Během her se kromě jídla rozdávaly také peníze. To vše mělo za cíl zmírnit sociální napětí a především získat popularitu potřebnou pro politickou moc. Ideální příležitost ovlivnit mínění lidí. 

Mezi nejštědřejší dárce patří Traján, který je autorem myšlenky: „Římský lid lze udržet v míru pouze rozdělováním obilí a her.“

Za zmínku stojí, že už v té době existovaly sázkové kanceláře.

Vznik permanentek?

Možnost vstoupit do amfiteátru byla ukazatelem vysokého postavení ve společnosti. Nezáleželo jen na samotném lístku. Stejně důležité bylo i místo, na kterém jste seděli. Už tehdy mělo každé sedadlo své číslo. Jeden z textů, vytesaných do kamene, naznačuje, že bylo možné si koupit i lepší místa i na delší dobu dopředu.

Amfiteátr měl po dobu konání her plátěnou střechu. Před horkem však účastníky nechránila jen stříška. V horní části stavby se zachoval akvadukt, který přiváděl vodu do postřikovačů návštěvníků. Padající voda sloužila jako dnešní klimatizace.

Málem ho rozkradli

Bohužel, ve středověku byl amfiteátr zdrojem stavebního kamene pro místní obyvatele. Další rozebírání stavby zakázal akvilejský patriarcha ve 13. století. V tomto období se zde pořádaly jarmarky a rytířské turnaje. V roce 1583 ho benátská dóžata plánovala rozebrat na materiál pro své paláce nebo ho celý přestěhovat do Benátek, ale k realizaci záměru nedošlo.

Naposledy byl použit jako zdroj stavebního materiálu v roce 1709, kdy z něj byla postavena zvonice v pulské katedrále. V 19. století zahájil guvernér Ilyrie Auguste de Marmont obnovu stavby.

Dnes má amfiteátr kapacitu 5000 míst a konají se v něm koncerty a od roku 1954 také filmový festival. V amfiteátru již vystoupili: Luciano Pavarotti, Andrea Bocelli, Jose Carreras, Anastacia, Eros Ramazotti, Zucchero, Alanis Morissette, Sinéad O’Connor, Elton John, Sting, Seal a další.

Amfiteátr dokonce hostil hokejový zápas chorvatského týmu KHL Medveščak Záhřeb. Chladicí jednotky vytvářely takové množství tepla, že obyvatelé okolních budov byli po dobu zápasu ubytováni ve vzdálených hotelech.

Gladiátoři - antické celebrity

Co se týče samotných gladiátorů – byli tak slavní, jako dnešní MMA zápasníci. Myslet si, že každý jejich boj byl na život a na smrt, je mylné. Jejich zápasy lze přirovnat k dnešnímu wrestlingu, kde je boj uměním vyhýbat se úderům, spíše divadlem než skutečným zápasem. Jedním z důvodů, proč gladiátoři nosili masky, byla snaha vyhnout se smrti „jednou provždy“, aby je nikdo nepoznal.

Předpokládá se, že pod amfiteátrem se nacházela síť tunelů, které vedly bojovníky do gladiátorských škol. To vše proto, aby žádný návštěvník, který prohrál spoustu peněz (ano, tehdy se sázelo), neviděl, že jeho soutěžící je stále naživu a v pořádku.

Kdo tedy umíral? Protože někdo musel zemřít. Většinou zemřeli vězni. Probíhaly také skutečné boje na život a na smrt, za účasti skutečných gladiátorů. Za takový zápas obdržel gladiátor velmi vysokou částku a záruku, že po prohraném zápase připadne část těchto peněz jeho rodině.

Výstava v podzemí - výroba vína a oleje na Istrii

V suterénu amfiteátru se nachází expozice věnovaná výrobě vína a oleje na Istrii. Najdete zde mimo jiné amfory a lisy. V suterénu se nachází také obchod se suvenýry.

Starověká GPS mapa

V Římské říši byly cesty vyznačeny kamennými značkami, z nichž některé existují dodnes. Nedávné archeologické práce odhalily počátek jedné z takových cest právě u amfiteátru. Trasy byly vyznačeny na speciálních mapách.

Červenou čarou byly vyznačeny trasy. Na trasách byly zakresleny také místa, kde bylo možné vyměnit koně, najíst se, vyspat se atd.

Ubytování v Pule

Dovolená v krásné metropoli Istrie
Prohlédnout

Ubytování v Pule

Dovolená v krásné metropoli Istrie
Prohlédnout